Ekvádor

Ekvádor,}}; kečuánsky: ''Ikwayur''; šuarsky: ''Ecuador'' nebo ''Ekuatur''}} plným názvem Ekvádorská republika,, doslovně Republika na rovníku; kečuánsky: ''Ikwayur Ripuwlika'' nebo ''Ikwathur Ripuwlika''; šuarsky: ''Ekuatur Nunka''}} je země v severozápadní části Jižní Ameriky, která na severu hraničí s Kolumbií, na východě a jihu s Peru a na západě s Tichým oceánem. Součástí země je také Galapážské souostroví v Tichém oceánu, asi 1 000 km západně od pevniny. Andy rozdělují kontinentální část země ze severu na jih, přičemž na západní straně se nachází Guayaquilský záliv a oblasti rovin a podhůří a na východě Amazonie. Ekvádor má díky poloze u rovníku, blízkosti oceánu a přítomnosti velehor velmi rozmanité podnebí. Na západě převažuje sušší tropické monzunové podnebí a na východě rovníkové podnebí. Země se dělí na 24 provincií, na ploše přibližně 284 000 km² žije 18,2 milionu obyvatel, je tak nejhustěji osídlenou zemí Jižní Ameriky a pátou nejhustěji osídlenou zemí celé Ameriky. Hlavním městem země je Quito a největším městem je Guayaquil, mezi další velká města patří Cuenca, Santo Domingo a Ambato. Velká většina obyvatel jsou mesticové, 8 % domorodí obyvatelé a 5 % černoši. Úředním jazykem je španělština, uznané regionální jazyky jsou kečuánština a šuarština, 68 % obyvatel jsou katolíci a 16 % protestanti.

Historie Ekvádoru sahá až 8 000 let zpět do minulosti, kdy se v této oblasti začali usazovat první lidé. Během tohoto období ovlivnily obyvatele a území, které dnes tvoří současný Ekvádor, různé kultury. Domorodé kmeny obývaly tuto oblast po tisíciletí, než byly na počátku 15. století napadeny a začleněny do Incké říše. Inkové byli krátce nato na počátku 16. století kolonizováni Španělskou říší pod vedením Francisca Pizarra. Oblast spadala pod místokrálovství Peru, i když jí byla udělena určitá autonomie prostřednictvím ''Audiencia de Quito'' založené v roce 1563. V roce 1720 byla připojena k místokrálovství Nová Granada. a v roce 1820 získala nezávislost jako součást Velké Kolumbie, z níž se v roce 1830 osamostatnila jako suverénní stát. Dědictví obou říší se odráží v etnicky rozmanité populaci Ekvádoru, kde většinu z 17,5 milionu obyvatel tvoří mestici, následovaní početnými menšinami potomků Evropanů, amerických Indiánů, Afričanů a Asiatů.

Od poloviny 19. století do 20. let 20. století byla země poznamenána konflikty mezi „konzervativními“ silami ze Sierry a „liberálními“ frakcemi z Costy, přičemž boom vývozu kakaa zajistil dominantní postavení těm druhým. V letech 1925 až 1947 byl Ekvádor poznamenán politickým chaosem, kolapsem kakaového průmyslu a světovou hospodářskou krizí. Od roku 1947 do 60. let 20. století zažívala země ekonomický rozmach díky pěstování banánů a prvním pokusům o industrializaci. Od roku 1973 má zásadní vliv na ekonomickou a politickou stabilitu země těžba ropy.

Ekvádor je unitární prezidentská republika, hlavou státu je prezident, zákonodárnou moc má jednokomorový národní kongres. Patří mezi rozvojové země, jejíž ekonomika je vysoce závislá na vývozu komodit, především ropy a zemědělských produktů, jako jsou banány, květiny, palmový olej a kakao. V indexu lidského rozvoje se umístila na 88. místě. Ekvádor, jedna ze 17 megadiverzitních zemí světa, je domovem mnoha endemických rostlin a živočichů, například těch z Galapág. V uznání svého jedinečného ekologického dědictví je nová ústava z roku 2008 první na světě, která uznává právně vymahatelná práva přírody. Země je zakládajícím členem Organizace spojených národů, Organizace amerických států, jihoamerického sdružení volného obchodu Mercosur, Fóra za pokrok a rozvoj Latinské Ameriky a Hnutí nezúčastněných zemí. Získáno z Wikipedie